Petlovac

Petlovac je vesnice a správní centrum stejnojmenné obce v západní Baranji, v oblasti, jejíž identitu utvářely chorvatské, maďarské a německé historické vrstvy. Obecní historie uvádí, že němečtí katoličtí osadníci z Alsaska-Lotrinska káceli lesy a osadu pojmenovali Blumendorf, tedy „vesnice květin“; stopa tohoto názvu se spojuje se starými dvory a upravenými parky. Na petlovackém hřbitově se zachovala rozsáhlá německá část, a právě zde je proto vrstevnatá minulost vesnice zvlášť dobře čitelná. Roku 1757 měl Petlovac 180 obyvatel a patřil ke katolické farnosti Luč, zatímco podle sčítání z roku 1910 žilo ve vesnici 926 lidí, převážně Němců. Po rozpadu Rakouska-Uherska a připojení jižní Baranje ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců získala osada v roce 1920 dnešní název Petlovac. Místní historie připomíná také cihelnu, která na počátku 20. století patřila k síti 27 baranjských cihelen. Dnešní návštěva Petlovce je proto především procházkou po stopách osidlování Baranje, zahradní tradice, hřbitovního dědictví a změn názvu v bouřlivém 20. století.

Petlovac leží v západní části Baranje a dnes je správním centrem stejnojmenné obce. Jeho dřívější název Blumendorf, „vesnice květin“, pochází od německých katolických osadníků z Alsaska-Lotrinska, kteří postupně utvářeli osadu kácením lesů. Obecní historie spojuje tuto květinovou tradici se starými petlovackými dvory, parky a hřbitovem, jehož přibližně třetinu tvoří německá část. Změna názvu na Petlovac v roce 1920 odráží zlom po rozpadu Rakouska-Uherska a začlenění jižní Baranje do nového státu. Vesnice tak na malém prostoru spojuje zemědělskou krajinu západní Baranje s viditelným středoevropským dědictvím svých někdejších obyvatel.