Rasinja

Rasinja leží asi deset kilometrů západně od Koprivnice, tam, kde potok Gliboki vystupuje z podhůří Kalniku do Podrávské roviny. Poloha na staré trase mezi údolím Drávy, Apatovcem a Križevci propůjčila místu dopravní význam již ve středověku. Dnes lze jeho historii číst v pozůstatcích Starého města, ve farním kostele svatého Kříže a v areálu rodu Inkey. Novi dvori Rasinjski byly postaveny v letech 1883 až 1885; z někdejšího půdorysu ve tvaru H se dochovala dvě historizující křídla, z nichž jižní vyniká neobarokním průčelím a nárožní věží. Na okraji osady se nachází jezero o rozloze 35 hektarů, které vzniklo v roce 1984 vybudováním hráze pro potřeby tehdejšího rybářství. Asi kilometr a půl po proudu se podél Gliboki rozkládají další rybníky o přibližné rozloze 70 hektarů, známé jako stanoviště volavek a dalších mokřadních ptáků. Rasinja tak spojuje panské dědictví na jedné straně obce s vodní krajinou jezera a rybníků na straně druhé, zatímco vinice stoupají k prvním svahům Kalniku.

Rasinja je přechodovou obcí mezi rovinatou Podrávím a severními svahy Kalniku, ležící u potoka Gliboki přibližně deset kilometrů od Koprivnice. Stopy někdejšího vrchnostenského centra jsou dodnes patrné v prostoru kolem zámku Inkey, parku, hospodářských budov, farního kostela a vrchnostenského hřbitova. Rod Inkey de Pallin držel rasinjské panství téměř dvě století a nový zámek nechal postavit v letech 1883 až 1885. Druhou část identity obce tvoří jezero Rasinja, 35hektarová vodní nádrž na pomezí vinic, lesa a luk. Právě blízkost zámku, jezera a železniční stanice dává malé obci neobvykle zřetelně propojené historické, krajinné a dopravní body.