Koprivnica

Koprivnica je historickým centrem Podráví a městem, jehož někdejší renesanční obranný systém je stále patrný v zeleném prstenci parků a v trasách hradeb. Nejlepší úvod nabízejí propojená Zrinského a Jelačićova náměstí, u nichž stojí historizující a secesní paláce, radnice a dřevěný hudební pavilon z roku 1896. V nedaleké Esterově ulici se nacházejí farní kostel svatého Mikuláše, Muzeum města Koprivnica a františkánský komplex svatého Antonína Paduánského. Františkáni přišli do Koprivnice kolem roku 1290, zatímco dnešní zděný klášter byl postaven v letech 1675 až 1685. Město je zároveň silně spojeno s Podravkou, Muzeem potravin v budově bývalých jatek a každodenní cyklistickou kulturou. Místní výletní okruh vede do Hlebin, kolébky podravského naivního umění, do Galerie soch Ivana Saboliće v Peteranci, k jezeru Šoderica a do krajiny kolem Drávy. Zážitek z Koprivnice tak spojuje upravené pěší centrum, vojenské a občanské dědictví, naivní umění a podravskou kuchyni, kterou lze ochutnat v Pivnici Kraluš, prostoru vyzdobeném díly místních umělců.

Koprivnica je župním centrem Podráví a její název souvisí s říčkou Koprivnicí, doloženou v listinách již v roce 1207. Status svobodného královského města získala listinou Ludvíka I. ze 4. listopadu 1356. V polovině 16. století se stala opevněnou kapitánií v systému Slavonské vojenské hranice a dnešní městský park kopíruje někdejší příkopy a valy pevnosti. Historické jádro je patrné zejména v Esterově ulici a v okolí náměstí Trg dr. Leandera Brozovića. Současnou identitu města výrazně určuje Podravka, potravinářská společnost založená v roce 1947, zatímco železniční spojení Budapešť–Koprivnica–Zagreb funguje od roku 1870.