Karanac

Karanac leží pod jihozápadními svahy Banského brda a patří k obci Kneževi Vinogradi, svou turistickou identitu si však vybudoval jako etnoselská obec Baranji. Jeho osm ulic stále spojuje domy, dvory a zemědělské usedlosti s vinařskou krajinou Baranje. Nejznámější adresa se nachází na Kolodvorské 99, kde Ulica zaboravljenog vremena sdružuje sedm starých stodol s tkalcovskou, truhlářskou, hrnčířskou a bednářskou dílnou, holičstvím a hostincem „Pod kruškom“. Sbírku doplňuje úzkorozchodný železniční vůz, mlýn, kovárna a bývalá ledárna; jejích 847 předmětů bylo v září 2023 zapsáno do Registru kulturních statků. Sakrální vrstvu obce tvoří katolický kostel svatého Donáta z roku 1830 a chráněný Reformovaný křesťanský kostel na adrese Kolodvorska 104, postavený v letech 1808 až 1816. V kostele svatého Donáta se nacházejí varhany Josefa Angstera z roku 1882, instalované na kůru v roce 1917. Karanac proto není kulisou vytvořenou pouze pro návštěvníky, ale obcí, kde lze během několika sousedních ulic poznat baranjská řemesla, náboženské dědictví i současný venkovský cestovní ruch.

Identita Karanace nevychází z jediné monumentální stavby, ale z živého vztahu vesnice k zemědělství v Baranji a tradičnímu stavitelství. Osada je druhá největší v obci Kneževi Vinogradi a na rozdíl od ostatních míst dnešní obce patřila k někdejšímu panství Darda. Vinice historicky zabíraly významnou část katastru Karanace, spolu s loukami vhodnými pro chov dobytka a prací řemeslníků, jako byli bednáři, ševci a soustružníci.