Sunja

Sunja leží na pravém břehu stejnojmenné řeky, 28 kilometrů jihovýchodně od Sisaku, tam, kde se posavská rovina setkává se silnicemi směrem k Hrvatské Kostajnici a Hrvatské Dubici. V roce 1881 získala železniční spojení a nádraží dodnes určuje její roli křižovatky mezi Sisakem, Novskou a Volinjí. V centru stojí farní kostel svaté Marie Magdalény, vysvěcený v roce 1825, po němž se Sunja rozvíjela jako místní tržiště. Identitu Sunjské Posaviny uchovávají dřevěné domy a čardaky postavené z dubových prken, bílá výšivka „belo po belom“, chorvatský posavský kůň a posavský honič. Okolí zahrnuje vesnice podél Sávy, pastviny a záplavové krajiny spojené s tradičním chovem dobytka. Ve Velké Graduse se nachází jeskyně Gradusa, náročný speleologický objekt dlouhý 455 metrů s zatopenými chodbami, sintrovými útvary a kolonií netopýrů. Sunja je proto vhodná pro klidnou prohlídku posavského dědictví, zatímco jeskyni je třeba vnímat jako výzkumnou lokalitu, nikoli jako upravenou turistickou atrakci.

Sunja je střediskem obce se 40 sídly rozptýlenými mezi řekou Savou, Sunjským poljem a dopravními směry na Sisak a Banovinu. Dřevěné posávské domy se zde stavěly z vodorovně kladených dubových trámů a jejich průčelí tradičně směřovala k ulici. V sunjských čardacích sloužilo přízemí ke skladování, zatímco kuchyně a pokoje se kvůli povodním nacházely v patře. Místní charakter doplňují bílá výšivka sunjské Posáviny, chorvatský posavec přizpůsobený bažinatým pastvinám a posávský honič, plemeno, které získalo dnešní název v roce 1959.