Legrad

Legrad leží na pravém břehu Drávy, poblíž soutoku s Murou a přibližně 15 kilometrů severně od Koprivnice. Poloha mezi dvěma velkými řekami utváří zdejší krajinu, výletní místa i neobvyklou historii: po změně toku Drávy se obec ocitla na podravské straně řeky, ačkoli do roku 1918 patřila k uherské župě Zala. Bezprostředně u obce se rozkládá zvláštní ornitologická rezervace Veliki Pažut s novým soutokem Mury s Drávou, vrbovými a topolovými lesy a říčními ostrovy. Staré soutokové místo u Halasz Csardy je vybaveno pozorovatelnou a naučnou stezkou, zatímco jezero Šoderica se rozvinulo v hlavní koupací a rekreační oblast obce. V samotném Legradu vyniká pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice, postavený do roku 1784, a skupina božích muk z 18. století. Obec byla kdysi protiosmanskou základnou Zrinských, svobodným tržištěm a centrem cechů lodníků, obuvníků, tkalců a mlynářů. Dnešní návštěva nejlépe spojuje církevní a obchodní dějiny Legradu s cyklistikou, pozorováním ptáků a procházkou u soutoku dvou řek.

Legrad je podravská obec na Drávě, jejíž příslušnost navždy poznamenala velká změna toku řeky v roce 1710: průlomem severním meandrem se obec dostala z Međimurje na pravý břeh, do Podráví. Předtím byl Legrad předsunutou pevností Zrinských na soutoku Mury a Drávy. Nikola Šubić Zrinski zahájil její přestavbu a Juraj IV. Zrinski dokončil obranný komplex v letech 1567 až 1572. Pevnost jako součást Međimurského vojenského kraje chránila přístupy před osmanskými vpády a na konci 16. století se stala sídlem Legradského vojenského kraje.