Drenje

Drenje leží na východních výběžcích pohoří Krndija u silnice, která spojuje Đakovo s vinařským Mandićevacem a jezerem Borovik. Dnešní sídlo je typickou slavoňskou vesnicí s dvěma ulicemi podél hlavní silnice, dvěma vedlejšími ulicemi a dvěma uličkami. Název je spojován s dřínem a historická stopa místa sahá nejméně k listině z roku 1406, která zmiňuje vrch Drenjsko brdo; dokument z roku 1434 uvádí Drenje jako biskupský majetek. V centru stojí farní kostel svatého Michaela, jeden z řady sakrálních staveb na území stejnojmenné obce. Poloha vesnice dobře ukazuje přechod od đakovské roviny k pahorkům a lesům Krndije. Pro výlet je nejzajímavější směr na Mandićevac a k přehradnímu jezeru Borovik, kde lze chodit podél vody, pobývat v lese a kempovat. Drenje leží přibližně 15 kilometrů od Đakova, takže návštěvu lze spojit s đakovskou katedrálou a Státním hřebčínem založeným v roce 1506. Jízdní řády autobusového dopravce Arriva pro rok 2026 potvrzují spojení Drenje–Đakovo, pro návštěvu Boroviku a menších obcí je však praktičtější auto nebo jízdní kolo.

Drenje zaujímá přechodnou polohu mezi đakovskou rovinou a východními svahy Krndije, asi patnáct kilometrů po silnici od Đakova. Prostorová struktura místa zůstala typicky slavoňská: dvě ulice sledují hlavní silnici, dvě jsou vedeny kolmo a sídlo doplňují dvě uličky. Název se spojuje se stromem dřín, zatímco listiny z roku 1406 zmiňují Drenjsko brdo a záznam z roku 1434 Drenje jako biskupský majetek. Dnešní správní centrum obce charakterizuje kostel svatého Michaela, zatímco silnice obcí pokračuje k vinicím Mandićevace a do zalesněné oblasti Boroviku.