Cestica

Cestica je pohraniční sídlo na nejseverozápadnějším okraji Chorvatska, kde se varaždinská rovina podél Drávy setkává s vinicemi porostlými kopci směrem ke slovinské hranici. Název místa je spojován se starou římskou silnicí Ptuj–Osijek, zatímco na starých mapách se při jejím vstupu do dnešního Chorvatska objevuje antická Ramista. Charakter tohoto kraje utvářejí Dráva, Ormožské jezero a dva silniční přechody do Slovinska přes Dubravu Križovljanskou a Otok Virje. Nejvýraznější kulturní památkou širšího okolí Cestice je Križovljan-grad, barokní zámek, jehož jádro pochází ze staršího hradu a který rod Bakićů přestavěl po roce 1752. Zámek s přilehlým parkem je chráněn jako kulturní památka pod číslem Z-853. V nedalekém Babinci kamenný sloup Trpícího Ježíše z roku 1658 uchovává starou podobu názvu Babnik. Cestica proto není klasickou městskou destinací, ale výchozím bodem pro pomalé poznávání Podráví, historických dopravních cest a sídel podél chorvatsko-slovinské hranice.

Cestica leží v krajině, kde se střídá drávská nížina, obdělávaná půda a kopce s vinicemi, lesy a údolími potoků. Území obce se rozkládá podél hranice se Slovinskem mezi sousedními obcemi Zavrč, Gorišnica a Ormož, zatímco sídlo Cestica se rozvinulo podél státní silnice D2. Místní charakter výrazně určuje hranice: někdejší přívoz přes Drávu dal Dubravě Križovljanské jméno Brod, zatímco starý přechod se později stal důležitým silničním spojením. Križovljan-grad, ležící nedaleko řeky, propojuje tuto dopravní krajinu s šlechtickým dědictvím Varaždinské župy. Jeho starší čtvercové jádro a dvě barokní křídla jej odlišují od venkovské zástavby podél hlavních cest v Cestici.