Dobrinj

Dobrinj se od většiny známých míst na Krku liší tím, že neleží přímo na pobřeží. Staré město se nachází na kopci přibližně 200 metrů nad mořem a hledí směrem k zátoce Soline, takže návštěva přirozeně spojuje kamenné sídlo ve vnitrozemí s plážemi o několik kilometrů níže. Farní kostel svatého Štěpána je zmiňován již v roce 1100 a uchovává antependium Paola Veneziana ze 14. století. Nad náměstím Place stojí kaple Nejsvětější Trojice, zatímco hlaholská tradice dává Dobrinji zvláštní místo v kulturních dějinách Krku. K moři se sestupuje směrem k Soline, Klimnu a Čižići; oblast Meliny je známá mělkým pobřežím a tmavým bahnem, které koupající tradičně využívají. Právě rozdíl mezi vyvýšeným historickým centrem a uzavřenou zátokou je hlavní hodnotou návštěvy. Dobrinj není místem pro rychlou procházku po nábřeží, ale pro spojení sakrálního dědictví, výhledu z kopce a krátké jízdy k úplně jiné pobřežní krajině severovýchodního Krku. Pohled ze starého města na zátoku pomáhá toto prostorové propojení pochopit ještě před sjezdem autem k pobřeží.

Dobrinj je historické centrum ve vnitrozemí Krku, ležící na kopci vysokém přibližně 200 metrů. Kolem farního kostela svatého Štěpána z 12. století vznikly kamenné domy a úzké uličky města. Četné hlaholské nápisy činí z Dobrinje jedno z významnějších hlaholských center ostrova. Sakrální muzeum a Etnografické muzeum v historickém centru doplňují prohlídku kostela a náměstí. Na rozdíl od pobřežního Šila se Dobrinj z vyvýšené polohy otevírá k zátoce Soline a jejím sídlům.