Vis

Vis se rozvinul kolem rozlehlé zátoky svatého Jiří, kde západní přístav podél nábřeží pokračuje směrem ke Kutu, renesanční části města na východním pobřeží. Nad dnešní zástavbou se vrství pozůstatky antické Issy, zatímco přímo ve městě se dochovaly paláce, kostely a britská pevnost Jiří III., dnes známá jako Fort George. Zátoka je dost hluboká pro trajekty ze Splitu i plachetnice, ale za nábřežím město rychle přechází ve vinice a ostrovní pole. Procházka mezi Lukou a Kutem odhalí rybářské loďky ve Stonce, Gospinu Batariji s archeologickou sbírkou i výhled na maják na ostrůvku Host. Ke koupání bez objíždění celého ostrova se vybírá městské Prirovo a nedaleký Grandovac, zatímco Stončica a Zaglav vyžadují cestu nebo plavbu k východnímu pobřeží. Višská pogača plněná sardinkami a cibulí se od komižské varianty liší právě tím, že neobsahuje rajčata. Celoroční trajektová linka ze Splitu trvá přibližně 140 minut, takže Vis zůstává ostrovním městem, kam se přijíždí po moři, nikoli průjezdnou silnicí.

Město Vis zaujímá severovýchodní zakončení ostrova v přirozeně chráněné zátoce svatého Jiří. Jeho dvě rozpoznatelné tváře představují živější Luka u trajektového přístaviště a kamenný Kut, kde renesanční domy a paláce sestupují až k moři. Mezi nimi stojí Gospina Batarija, rakouské opevnění, v němž působí Archeologické muzeum. Městskou identitu utvářela řecká Issa, staletí námořnictví i období, kdy byl Vis pro cizince vojensky uzavřen. Díky poloze směrem k otevřenému Jadranu byl viský přístav po staletí místem setkávání rybářů, obchodníků a námořních flotil, zatímco ostrůvek Host dodnes označuje jeho severní vjezd.