Semeljci

Semeljci jsou slavonským obecním centrem na severním okraji Đakovské plošiny, 14 kilometrů severovýchodně od Đakova. Sídlo leží na sprašové plošině přibližně 103 metrů nad mořem a protékají jím potoky Brana a Semeljčica. V okolí Semeljců se dochovaly stopy pravěkého sídliště s polozemnicemi z neolitu a pozdní doby bronzové, zatímco nedaleko železniční stanice Semeljci–Široko Polje byla nalezena skupina římských mincí. Dnešní obec byla obnovena v roce 1698 po zániku sídla během osmanského tažení na Vídeň. Prudký růst v 18. století vedl roku 1754 k založení farnosti Narození Panny Marie. Její kostel byl postaven v letech 1784–1788 a uctívá se v něm obraz Čenstochovské, respektive semeljcké Panny Marie. Semeljci jsou dnes spojeni s Kešinci v téměř souvislý celek obklopený poli, sady a vinicemi Đakovska. Nejzajímavější je klidná procházka ke kostelu, starému centru a potokům s pokračováním směrem k Đakovu nebo dalším obcím v okolí.

Identita Semeljců spojuje sprašovou plošinu Đakovska se stopami mnohem staršího osídlení. Polozemnice připisované starčevské nebo sopotské kultuře, pohřebiště kultury popelnicových polí a náhodné nálezy kamenných a bronzových předmětů svědčí o dlouhém životě v tomto prostoru. Část těchto předmětů uchovává skromná archeologická sbírka v místní základní škole. V novějších dějinách byl rozhodující rok 1754, kdy se Semeljci staly sídlem farnosti poté, co počet domů v první polovině 18. století výrazně vzrostl. Ves se rozvíjela podél Brany a Semeljčice na půdě vhodné pro zemědělství, ovocnářství a vinařství, takže její dnešní vzhled stále určují protáhlé ulice a otevřená zemědělská krajina.