Podravska Moslavina

Podravska Moslavina leží na pravém břehu Drávy, na nejzápadnějším okraji Osijecko-baranjské župy a u chorvatsko-maďarské hranice. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 106 metrů, 15 kilometrů západně od Donjiho Miholjce a 26 kilometrů severovýchodně od Slatiny. V písemných pramenech se objevuje jako Monoslav v roce 1397, Moslow v roce 1413 a Monoslo v roce 1470, což odhaluje dlouhou historii sídla v dopravním a hraničním prostoru podél Drávy. Hlavní prostorovou a vizuální dominantou obce je pozdně barokní farní kostel Narození blahoslavené Panny Marie, postavený v roce 1789, jehož zvonice je vysoká 32 metrů. V kostele se nacházejí Hefnerovy varhany z roku 1895, vzácný konkrétní důvod k pozornější prohlídce interiéru. Okolní krajina patří ke střednímu toku Drávy a k ekologické síti Natura 2000, důležité pro říční druhy, stanoviště a ptáky. Podravska Moslavina proto není místem velkých muzeí ani rušné nabídky, ale malou podravskou obcí, kde lze historii kostela, zemědělskou rovinu a přírodu u Drávy spojit do klidné půldenní návštěvy.

Podravska Moslavina patří k rovinatému pásu podél Drávy a její severní hranice je zároveň státní hranicí s Maďarskem. Poloha 60 kilometrů od Osijeku a mezi Donjim Miholjcem a Slatinou jí dává charakter malého okrajového centra, zatímco pole a chov dobytka zůstávají důležitou součástí místní krajiny. Historickým názvům Monoslav, Moslow a Monoslo předcházelo dnešní jméno a od počátku 15. století byla obec spojena s valpovským panstvím. Dnešní siluetě vesnice dominuje 32 metrů vysoká zvonice kostela Narození blahoslavené Panny Marie.