Ljubešćica

Ljubešćica leží na severní straně pohoří Kalnik mezi Novi Marofem, Varaždinskými Toplicemi a oblastí Ludbregu. Nad obcí začíná Kalnik, pohoří s nejvyšším vrcholem Vranilac vysokým 643 metrů; jeho holé skály a listnaté lesy tvoří výrazný jižní rámec Ljubešćice. Část chráněné významné krajinné oblasti Kalnik zasahuje do obce Ljubešćica; území je chráněno od roku 1985 a zároveň je součástí sítě Natura 2000. Obci dominuje farní kostel Nejsvětější Trojice v Kalnické ulici, v prostoru farnosti spojené s varaždinsko-toplickým děkanátem. Poloha Ljubešćice je zvlášť vhodná pro výletníky, kteří chtějí přístup na severní svahy Kalniku bez vstupu do více navštěvované jižní zóny u obce Kalnik. Kaňonem potoka Hruškovec vede místní turistická stezka do pohoří kolem dřevěného mostu obnoveného společnou akcí obyvatel. Cyklisté znají Ljubešćici také jako závěrečnou část náročné okružní trasy Gravel Kalnik: po lesním sjezdu trasa vede kolem lomu a vrací se směrem k Ludbregu kopcovitou severní stranou hory. Toto propojení obce, potoka, lesa a kalnických skal dává Ljubešćici výrazný výletní charakter.

Ljubešćica je místem, kde se rovinatější dopravní koridor severozápadního Chorvatska náhle setkává se zalesněnými svahy Kalniku. Chráněnou oblast Kalniku na území obce charakterizují zlomy, prameny a rozmanité skály, zatímco přirozené jehličnaté lesy téměř chybějí; převládají listnaté porosty. Nad Ljubešćicí se střídají lesy a výrazné skály a celý Kalnik tvoří rozvodí povodí Sávy a Drávy. Místní identita se soustředí kolem farního kostela Nejsvětější Trojice v centru obce a stezek, které z podhůří vedou do hor. Pro návštěvníka není Ljubešćica náhradou za obec Kalnik na jižní straně hory, ale samostatným severním vstupem do stejné horské krajiny, spojeným s Varaždinskými Toplicemi, Novi Marofem a Ludbregem.