Gola

Gola je centrem oblasti Prekodravlje, rovinatého území na levém břehu Drávy u chorvatsko-maďarské hranice. Sídlo patří k mladým podravským vesnicím: matriky uvádějí jméno Gola v roce 1822, kdy začalo plánované osidlování obyvatelstvem z drávských panství, Maďarska a okolních oblastí. Řeka zásadně utvářela polohu i život místa, protože bývalá ramena a záplavy ztěžovaly spojení s farností v Drnje. V samotné Gole vyniká farní kostel Tří králů dokončený v roce 1840 a Stará škola s galerijním prostorem věnovaným výtvarným umělcům Prekodravlje. Naivní malířství zde není izolovanou muzejní epizodou: Ivan, Stjepan a Mladen Večenaj i další místní autoři jsou součástí kulturní identity vesnice. Několik kilometrů od centra leží Ješkovo v podkovovitém zbytku starého ramene Drávy, zarostlém rákosinami a obývaném mokřadními ptáky, obojživelníky a rybami. Umělecké centrum Ješkovo tam spojuje přírodu s keramikou a sochařstvím a dřevěná štika dlouhá 10,52 metru se stala neobvyklým symbolem této krajiny. Gola je proto nejzajímavější jako výchozí bod pro spojení historie Prekodravlje, naivního umění a drávských mokřadních stanovišť.

Gola se rozvinula v oblasti Prekodravlje, za dnešním hlavním tokem Drávy směrem od Drnje a Koprivnice. Plánované osidlování začalo v roce 1822 a název vesnice byl převzat od místní půdní trati zvané Gola. Nová komunita nejprve v letech 1823–1824 postavila dřevěnou kapli Tří králů, zatímco zděný farní kostel byl vybudován v roce 1840 a věž dokončena v roce 1842. Kulturní profil místa později utvářeli naivní malíři z rodiny Večenaj a další autoři z Prekodravlje, jejichž díla jsou představována v galerijním prostoru Staré školy. Tato kombinace mladé historie sídla, kostela a místní malby odlišuje Golu od starších podravských center jižně od Drávy.