Ferdinandovac

Ferdinandovac je pravidelně uspořádaná podravská obec mezi zemědělskými poli, dubovými lesy a vrbinami u Drávy na jihovýchodě Koprivnicko-križevacké župy. Jeho urbanistická síť není náhodná: výstavba nové obce začala roku 1844 na příkaz císaře Ferdinanda V., s pravidelnými ulicemi a náměstími, která se dodnes odlišují od okolních rozptýlených vesnic. V centru stojí neobarokní kostel svatého Ferdinanda Krále a Trg slobode slouží jako výchozí bod k říční krajině. Nejkonkrétnější pěší trasou je Duchovně-ekologicko-naučná stezka svatého Mikuláše, okružní trasa dlouhá 14,5 kilometru, která spojuje centrum Ferdinandovace, drávskou oblast Poljic, sochu svatého Mikuláše a kostel svatého Ferdinanda. Obcí prochází také Drava Route, nenáročná podravská cyklotrasa s odpočívadlem na Trgu slobode. Za uměleckým výletem je třeba vydat se tři kilometry do Batinski, kde se nachází místní galerie spojená s malířem Ivanem Lackovićem a sochařkou Ljubicou Matulec. Ferdinandovac se tak poznává prostřednictvím tří jasných vrstev: plánovaného sídla z 19. století, podravského naivního umění a drávských ramen s vrbinami.

Ferdinandovac získal svou dnešní plánovanou strukturu v roce 1844, kdy na příkaz Ferdinanda V. začala výstavba obce s pravidelnými ulicemi a náměstími. Tato geometrie vrcholí na Trgu slobode a kolem neobarokního kostela svatého Ferdinanda Krále, podle něhož lze centrum snadno poznat. Směrem k Drávě pravidelná uliční síť ustupuje vrbinám, říčním ramenům a oblasti Poljic. V Batinski, tři kilometry od centra, místní galerie uchovává umělecké spojení kraje s malířem Ivanem Lackovićem a sochařkou Ljubicou Matulec. Ferdinandovac má proto jinou identitu než typická lineární podravská vesnice: císařem naplánované centrum bezprostředně navazuje na divoký říční okraj.