Ernestinovo

Ernestinovo je slavonské správní centrum obce 20 kilometrů jižně od Osijeku, ale jeho charakteristickým znakem není rovinatá poloha ani zemědělství, nýbrž sochy vyřezávané z dubového dřeva. Sochařská kolonie byla založena v roce 1973, kdy dvanáct umělců tvořilo v centrálním parku, a jejich díla se stala základem místní sbírky naivního umění. Park soch a hlavní ulice dnes umožňují prohlídku dřevěných figur pod širým nebem, zatímco Galerie Petra Smajiće uchovává spojení obce s jedním z klíčových slavonských naivních sochařů. Kostel Nejsvětější Trojice je dalším výrazným místem Ernestinova, založeného v roce 1865 osídlením 45 německých rodin z Bačky. Návštěvu lze rozšířit do nedalekého Laslova, kde se nachází reformovaný kostel a meandr, které obec uvádí mezi místními pamětihodnostmi. Ernestinovo je proto vhodné pro krátký kulturní výlet z Osijeku: nejprve projdete Parkem soch, potom si prohlédnete díla podél hlavní ulice a nakonec navštívíte galerii a kostel. V létě místo navíc charakterizuje tradice kolonie, během níž se slavonský dub znovu proměňuje v nové sochy.

Identitu Ernestinova utvářela Kolonie naivních sochařů, založená v roce 1973 jako slavonský protějšek hlebinské malířské naivy. Umělci od první kolonie pracovali s dubovými kmeny a špalky, takže vzpřímené dřevěné figury se staly charakteristickým obrazem obce. Sochy nejsou uzavřeny pouze v galerii: nacházejí se v Parku soch a podél hlavní ulice, díky čemuž sídlo působí jako výstava pod širým nebem. Galerie nese jméno Petra Smajiće, jehož dílo je úzce spojeno s rozvojem ernestinovské sochařské tradice. Historie sídla začíná v roce 1865, kdy majitelé panství Herman Eisner a Julius Klein osídlili toto místo německými rodinami z Bačky; starý německý název zněl Ernestinenhof.