Drnje

Drnje je poddravská obec a sídlo obce, osm kilometrů severovýchodně od Koprivnice, v nadmořské výšce 127 metrů u potoka Gliboki, přítoku Drávy, naproti Botovu. Centru dominuje farní kostel Narození Panny Marie z 19. století. Dopravní charakter místa utvářela železniční trať Rijeka–Záhřeb–Koprivnica–Drnje–Botovo–Zákány–Budapešť, jejíž úsek procházející tímto krajem byl uveden do provozu v roce 1870; tehdy byla vybudována i stanice Drnje. Podravina kolem Drnje zahrnuje Drnje, Botovo a Torčec na styku Chorvatska a Maďarska. Silnice Koprivnica–Drnje–Gola vede k mezinárodnímu přechodu otevřenému v roce 1982, zatímco regionální trasa přes Đelekovec a Torčec spojuje Međimurje se Sigetcem, Hlebinami a Novigradem Podravským. Farnost v Drnji se připomíná již v roce 1334 a roku 1501 byla přenesena z Torčecu do dnešní obce. V jízdním řádu 2025/2026 byly některé vlaky končící nebo vyjíždějící z Koprivnice prodlouženy do Nového Drnje. Nově vybudované nádraží Novo Drnje je součástí modernizace úseku Križevci–Koprivnica–státní hranice.

Identitu Drnje utvářela Dráva, pohraniční poloha vůči Maďarsku a železnice otevřená v roce 1870. Sídlo je správním centrem obce, k níž dále patří Botovo a Torčec, zatímco nedaleká Koprivnica výrazně určuje každodenní spojení obyvatel. Kostel Narození Panny Marie připomíná někdejší prostor Vojenské hranice: dnešní stavba z let 1845–1846 má zvonici nad průčelím, zaoblený presbytář a barokní sochu z předchozího kostela. Místní písemné dědictví představuje Drnjanský kancionál, rukopis, jehož největší část vznikla do roku 1687 a dnes je uložen ve sbírce rukopisů Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu.