Čepin

Čepin je velké slavonské sídlo 10–11 kilometrů jihozápadně od Osijeku, ležící u silnice a železniční trati, které spojují oblast Osijeku s Đakovem a Strizivojnou-Vrpolje. Jeho charakter utvářely úrodná rovina, zemědělství a potravinářský průmysl, v němž vyniká zejména čepinská olejárna. Historické centrum je třeba hledat v ulici Ulica kralja Zvonimira, kde vyniká pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice a klasicistní zámek rodin Adamović Čepinski a Mihaljević z první poloviny 19. století. Kostel dokončený v roce 1769 uchovává oltářní obraz Judita s Holofernem od vídeňského malíře Josepha Jacobiho z roku 1773. Oblast Čepinu sahá mnohem hlouběji do minulosti: na lokalitách Ovčara–Rozingova pustara, Bare, Klenje a Selište byly nalezeny stopy neolitického osídlení. Dnešní Čepin je zároveň správním centrem obce, k níž patří Beketinci, Čepinski Martinci, Čokadinci a Livana. Blízkost Osijeku z něj činí praktický výchozí bod pro spojení krátké prohlídky kulturního dědictví, slavonské krajiny a výletu do regionálního centra.

Čepin leží v rovině přibližně 94 metrů nad mořem, mezi oblastí Drávy na severu a řekou Vukou na jihu. Obec je úzce spojena s Osijekem vzdáleným 10–11 kilometrů, zároveň si však díky okolním polím obilovin a průmyslových plodin a živočišné výrobě zachovává výrazný zemědělský charakter. Obec Čepin byla založena 29. dubna 1993 a kromě svého sídla zahrnuje také Beketinci, Čepinski Martince, Čokadinci a Livanu. Dnešní protáhlou strukturu obce určuje někdejší dopravní tah Osijek–Slavonski Šamac, zatímco západní obchvat omezil tranzit přímo v obci. Mezi místní orientační body patří kostel Nejsvětější Trojice, zámek Adamović–Mihaljević a radarové centrum Státního hydrometeorologického ústavu.