Hum na Sutli

Hum na Sutli leží v nadmořské výšce 330 metrů u silnice, která z Pregrady vede ke slovinskému Rogatci. Sutla zde není jen státní hranicí, ale také osou místa, jehož hospodářství a každodenní život byly po staletí propojeny se sousedním Štýrskem. Nejvýraznějším znakem Humu je však sklo: bavorský průmyslník Michael Pöschinger zahájil v 1860. letech výrobu lahví určených pro minerální vodu z Rogašky Slatiny a v této tradici dnes pokračuje společnost Vetropack Straža. Skleněná nádoba se nachází dokonce i na obecním znaku. V Prišlinu, na vyvýšeném místě nad silnicí do Humu Košnického, stojí soukromý zámek Mali Tabor, stavba ze 17. století se dvěma křídly a třemi válcovými nárožními věžemi. Zámek nemá turistické využití, proto si jej lze prohlédnout pouze zvenčí, bez vstupu na soukromý pozemek. Pro aktivnější poznávání okolí je vhodná cyklotrasa údolím Sutly, která prochází Humem, Rogatcem, Rogaškou Slatinou a Podčetrtkem. Místo je silničně a autobusově spojeno s Pregradou, Krapinou a Desinićem, na železnici se přestupuje v Đurmanci nebo Krapině. Hum je proto zajímavý jako průmyslová pohraniční zastávka, nikoli jako klasická zagorská obec soustředěná kolem jediného zámku nebo termálního pramene.

Hum na Sutli se rozvinul u chorvatsko-slovinských hranic, v nadmořské výšce 330 metrů a 12 kilometrů severozápadně od Pregrady. Jeho identitu utvářela sklárna Straža, založená v 19. století za účelem výroby obalů pro minerální vodu z nedaleké Rogašky Slatiny. Továrna přitahovala generace sklářů a stala se hlavním činitelem rozšiřování obce; od roku 1996 působí jako součást švýcarské skupiny Vetropack. Spojení se sklem je patrné i na obecním znaku, na němž je zobrazena stříbrobíle zbarvená skleněná nádoba. Pohraniční poloha u Sutly a blízkost Rogatce a Rogašky Slatiny dávají Humu výrazně přeshraniční charakter Zagorje a Štýrska.