Beljevina

Beljevina je jednou ze čtrnácti sídel obce Đurđenovac a leží v rovinaté zemědělské krajině západní části Osijecko-baranjské župy. Obecní centrum přímo spojuje s obcí župní silnice Ž4073 dlouhá 3,44 kilometru; na druhé straně se napojuje na Ž4058, která vede mezi Beničanci a Feričanci. Tato silniční geometrie vysvětluje každodenní orientaci Beljeviny na Đurđenovac i snadné pokračování směrem k Bokšići, Feričanům a státní silnici D2. Územní plán uvádí pro Beljevinu podle sčítání z roku 2001 hustotu 71 obyvatel na čtvereční kilometr, což je výrazně více než v několika sousedních obecních vesnicích. U sídla je evidován samostatný místní hřbitov, zatímco pravidelné pásy polí, odvodňovacích kanálů a polních cest odhalují produkční charakter okolní krajiny. Beljevina proto není odlehlá samota na slepé cestě, ale kompaktní slavonská vesnice na krátkém dopravním spojení mezi centrem Đurđenovace a západní částí obce. Její dnešní prostorová identita se čte právě ze vztahu domů podél silnice, otevřených obdělávaných ploch a bezprostředního spojení s místním správním centrem.

Identitu Beljeviny určuje příslušnost k obci Đurđenovac a poloha v západní části Osijecko-baranjské župy. Sídlo se rozkládá na přibližně 10,7 kilometru čtverečních a leží asi 105 metrů nad mořem. Kostel svatého Martina spojuje Beljevinu s farností svatého apoštola Petra v Bokšići, a proto se místní kirvaj slaví 11. listopadu. Fotbalové hřiště a někdejší NK Zagorac připomínají význam vesnického sportu v každodenním životě obce. Beljevina se proto hodí spíše k poklidnému průjezdu zázemím Našic a poznání místního života než k celodenní návštěvě velkých památek.