Privlaka

Privlaka leží na písečném poloostrově mezi Ninským zálivem a Zadarským průlivem, s dlouhými mělkými zátokami, které jsou na většině chorvatského pobřeží vzácností. Obec má silnou rybářskou tradici a zvláštní místo v ní zaujímají sabunjaři, lidé, kteří kdysi těžili mořský písek a převáželi jej na lodích. Dalším typickým motivem jsou staré studny; nejznámější je Sokolar, spojený s místní legendou a zmiňovaný v prvním chorvatském románu. Kostel svatého Víta je dalším místem, které regionální turistické sdružení doporučuje návštěvníkům. Pláže Mostina, Škrapavac–Bilotinjak a oblast Sabunike jsou známé pískem a mělkým mořem, zatímco Sabunike jsou díky větru z Velebitu oblíbené pro windsurfing a kitesurfing. Privlaka leží po silnici velmi blízko Ninu a je spojena s komunikací směrem k Virskému mostu, takže umožňuje krátké výlety mezi historickým centrem Ninu, písečnými lagunami a ostrovem Vir. Mys Artić označuje západní část poloostrova a je oblíbený díky výhledu na západ slunce, zatímco promenáda od přístavu sleduje značnou část pobřeží. Poloostrov Privlaka tak lze poznat jako celek, nejen prostřednictvím jednotlivých pláží.

Privlaka se rozvinula na nízkém písečném poloostrově mezi Ninským zálivem a Zadarským průlivem, takže její identitu stejnou měrou utvářejí mělké zátoky, rybářský přístav a osady Sabunike a Škrapavac. V centrálním přístavu lze stále spatřit rybáře, jak po ranním výjezdu třídí sítě, zatímco staré studny připomínají dobu, kdy byla pitná voda pro každodenní život obce zásadní. Zvláštností Privlaky jsou sabunjaři, někdejší dělníci, kteří těžili mořský písek a převáželi jej dřevěnými loděmi. Na mysu Artić, který místní turistické sdružení představuje jako nejzápadnější pevninský bod Dalmácie, pobřežní krajina končí otevřeným výhledem na západ slunce.