Velika Kopanica

Velika Kopanica leží ve slavonské rovině, 36 kilometrů východně od Slavonského Brodu, sedm kilometrů jižně od Vrpolje a 19 kilometrů jižně od Đakova. Osada se nachází v nadmořské výšce 91 metrů u silnice a železniční trati Đakovo–Slavonski Šamac, zatímco dálnice A3 je vzdálena přibližně tři kilometry. Ústřední historickou stavbou je farní kostel svatého proroka Eliáše, postavený v roce 1773 a obnovený v roce 1964; kostel s farou a parkem je evidován jako chráněná kulturní památka. Velika Kopanica je rodištěm pedagoga a spisovatele Ivana Filipoviće a k místnímu stavebnímu dědictví patří také budova někdejší místní školy spojená s jeho narozením. Školská tradice je zde mimořádně silná: kopanická škola klade své počátky do let 1761 až 1765 a v roce 2014 oslavila 250 let nepřetržité činnosti. Místo je proto nejzajímavější jako krátká zastávka věnovaná slavonské sakrální architektuře, dějinám vzdělávání a životu Ivana Filipoviće s jednoduchým pokračováním cesty do Đakova nebo Slavonského Brodu.

Velika Kopanica nese rysy zemědělské obce východní Brodské Posaviny: obklopují ji orná pole a v místním hospodářství mají význam obilí, chov dobytka, silo a mlýn. Kopanica je poprvé zmíněna v roce 1579 v osmanském daňovém soupisu nahije Brod, zatímco farnost je doložena v roce 1600. Po odchodu Osmanů se zde usadili františkáni z oblasti Modriče, ale Kopanicu opustili po vybudování nového kláštera v Đakovu v roce 1714. Dnešní identitu místa výrazně utvářejí kostel svatého Eliáše z roku 1773 a Ivan Filipović, kopanický pedagog a spisovatel 19. století, po němž je pojmenována místní základní škola.