Bizovac

Bizovac je slavonská obec, jejíž současnou identitu změnil objev horké, slané a na minerály bohaté vody během ropného vrtu v roce 1967. V hloubce 1830 metrů byl nalezen termální pramen a už v roce 1974 byly otevřeny první bazén a doprovodné ubytovací a gastronomické služby. Dnešní Bizovacké lázně spojují Aquapolis s venkovními i krytými bazény, velkým vlnovým bazénem, saunami a léčebnými programy v Sunčané ulici. Bizovac však není jen koupaliště. Zámek Normann ukrývá etnografickou výstavu „Bizovačko blago“, otevřenou v roce 2023, s původními mužskými a ženskými kroji a galerijním prostorem Antuna Ullricha. Na okraji obce se nachází Bajer, umělé jezero vzniklé těžbou jílu pro někdejší cihelnu, obklopené trávou, topoly a vrbami. Železniční stanice spojuje obec s Osijekem a směrem na Našice, ačkoli práce na trati během roku 2026 občas zavádějí náhradní autobusy. Den v Bizovci tak lze sestavit z koupání v geotermální vodě, prohlídky nádherných lidových krojů a odpočinku u jezera, aniž by člověk opustil samotnou obec.

Bizovac spojuje rovinatou slavonskou obec s lázeňským komplexem, který vznikl po vrtu v roce 1967, kdy byla v hloubce 1830 metrů nalezena horká minerální voda. První upravený bazén byl otevřen v roce 1974, hotel Termia v roce 1990 a Aquapolis byl dokončen v roce 1997. Druhou stránku identity představují bizovacký lidový kroj a zámeček Normann, kde byla v roce 2023 otevřena výstava „Bizovačko blago“. Na západním okraji obce se nachází Bajer, jezero vzniklé těžbou jílu pro cihelnu. Lázně, textilní dědictví a průmyslově vzniklé jezero dávají Bizovaci tři navzájem velmi odlišné důvody k návštěvě.