Brestovac

Brestovac leží na západním okraji Požežské kotliny ve slavonské krajině mezi poli, vinicemi a zalesněnými svahy Papuku, Psunje a Požežské hory. Obec i širší území obce uchovávají několik mimořádně odlišných historických vrstev. Farnost s kostelem svatého Martina je zmiňována již v roce 1332 a dnešní kostel byl obnoven v roce 1760. Na nedalekém kopci stával šlechtický hrad Brestovac, známý také jako Oštri kamen. Nejdůležitějším archeologickým cílem v širším území obce je Rudina, kde jsou patrné základy benediktinského opatství svatého Michala ze 13. století; právě zde byly nalezeny charakteristické kamenné „rudinské hlavy“. Nad Dolcem se dochovala část osmiboké věže starého města Dolac, vybudovaného na hřebeni Babja gora. Výletní areál Stari Brestovac, otevřený v roce 2021, rozšířil svou nabídku o restauraci, rybníky, naučné stezky a zázemí pro děti i dospělé. Brestovac je proto vhodným výchozím bodem k poznávání západní části Zlatého údolí, zejména pro návštěvníky se zájmem o středověkou archeologii a klidnější výlety ve Slavonii.

Brestovac leží v západní části Požežské kotliny, zatímco jeho obecní území stoupá směrem k pohořím Papuk, Psunj a Požeška gora. Obecní portál uvádí rozlohu 221 čtverečních kilometrů a 38 sídel, což vysvětluje, proč jsou Rudina, Dolac a další cíle značně vzdálené od sebe. Historické jádro identity tvoří farnost svatého Martina, zmiňovaná již roku 1332; kostel byl obnoven v roce 1760. Stejný název nese také někdejší opevněné panské město, nazývané Brestovac nebo Oštri kamen. Přistěhovalectví od 18. století dále formovalo obyvatelstvo této části Zlatého údolí.